14.kapitola - Tajemná žena

2. července 2012 v 21:36 | Lucík |  First Love



Šla jsem do koupelny ještě ospalá, neustále jsem jenom zívala a pustila kohoutek s teplou vodou. Pomalu jsem se svlékla a vlezla do vany. Voda byla tak teplá, až jsem cítila ji proudit po celém těle. Lehla jsem si, zavřela oči a přemýšlela. ,,Co bude dál? Vždyť já ani sama nevím. Vidím jen samé přízraky, které vůbec nemůžu dostat ven ze své hlavy," jenže jakmile jsem tohle dořekla, objevila se u okna jakási žena. Neviděla jsem ji vůbec do tváře, byla obléknutá do černého pláště. Její postava byla takříkajíc hubená a žena byla starší než já. Poznala jsem to podle jejích rukou, které zdobila zvrásněná kůže. ,,Je čas, aby ses naučila používat své schopnosti," zašeptala tajemná žena a shodila ze své hlavy kapuci, která ji zahalovala celou její tvář. Zírala jsem na ni, jako bych tomu nemohla vůbec uvěřit. ,,Co tu děláte? Koukám, že mě nikdo nenechá ani se vykoupat!" zvýšila jsem na ni hlas. Jenže v tu chvíli se probudil Sam. Cítil, že jsem v nebezpečí, tak okamžitě se proplížil do koupelny s dýkou za zády.
Uslyšel můj hlas, tak pomalu otevřel dveře a nakukoval skrz škvírku mezi dveřmi. ,,Sakra, já to věděl, že se tu ukáže," zašeptal a stále měl schovanou dýku za svými zády. ,,Ale ale, někdo se nám schovává za dveřmi," řekla nahlas tajemná žena a ukázala prstem na dveře. Ty se samy otevřely až uviděla Sama, zdvihla pravou ruku, zašeptala jakési zaklínadlo a objevila se temná záře, která Sama málem zasáhla. Naštěstí stačil uskočit, já se jen krčila ve vaně a sledovala co se děje. Jsem taková, že se raději do ničeho nepletu. Ale zajímalo mě, co se to vůbec děje. Sam chvilku stál za rohem a vyčkával co se bude dít. Jenže padl na kolena, rukama se opřel země a začalo ho osvěcovat tmavě červené světlo. Ztmavly mu vlasy, zčervenaly oči, jeho pleť zbledla a proměnil se v upíra. Nezáleželo jestli je den nebo noc, nevadilo mu to, byl už na to zvyklý. Je to sice zvláštní ale on byl napůl člověk a napůl upír.
,,Ty víš moc dobře, proč jsem tady," řekla a pomalu kráčela k otevřeným dveřím. ,,Jestli jsi přišla pro ní, tak jí z toho vynech. Radši si vem mě, obětuju pro ní klidně celý svůj život," řekl Sam z chodby a pomalým krokem šel ke dveřím. Uviděla jsem, že je úplně jiný. Netušila jsem, že je upír. Ale proč mi nic neudělal? Proč mě chrání před ní?
Neváhala jsem, vylezla jsem z vany. Omotala jsem se velkým ručníkem, oblékla si župan a rozhodla utéct oknem. Jenže v tu chvíli, když jsem otevřela okno a snažila se z něho vylézt ven, Sam se dal do boje s čarodějkou. Věděl, že proti ní nemá Sam šanci tenhle souboj zvítězit. ,,Tsss, jsi moc slabý na to abys mě porazil. Nemáš prostě proti mně ani jedinou šanci!!" promluvila nahlas. ,,Jednou tě porazím a dáš už nám všem pokoj!" zakřičel nahlas Sam, jenže jakmile to dořekl, zmizela. Sam klečel přímo u zdi, těžce dýchal. Jenže já si lezla venku oknem podél našeho domu. Jak jsem tak pomalu kráčela, smekla se mi noha a já se držela oběma rukama okraje. Sam ale měl v hlavě jakési vidění, že jsem v nebezpečí. Okamžitě mi utíkal na pomoc, byla jsem už docela daleko. Seběhl rychle schody, zavřel dveře a naklusal rychle, aby m mohl chytit. ,,Pusť se Lucy! Chytím tě!" pustila jsem se a s výkřikem jsem padla Samovi do náruče, až jsme spolu lehli do studeného sněhu. ,,Jsi v pořádku?" zeptal se Sam a odhrnul mi z obličeje mé vlasy. Zadívala jsem se na něho jako bych ho neznala, netušila jsem že je upír. Ještě v životě jsem ho takhle neviděla. ,,Same ty jsi upír? Proč jsi mi to neřekl? Já… já nevím co ti mám na to říct," pohladila jsem ho po tváři a pousmála jsem se na něho. ,,To nic Lucy, už zůstanu navěky takový. Nejsem normální člověk jako ty, jsem napůl upír a napůl člověk. Už to nezměním. Ta žena si přišla pro tebe, chce tě zabít aby získala tvou silnou moc, kterou uchováváš hluboko ve tvém vlastním já," Sam zvážněl a pohlédl mi do očí. ,,Prostě mi musíš pomoct ji zničit. Ty jsi jediná, která ji může porazit společně s mými kouzelnými schopnostmi. Já tě miluju a ty to moc dobře víš," pevně mě chytl za ruku a přiložil si ji ke svému srdci. ,,Já vím Same, vždyť já tebe taky," pohladila jsem ho znovu po tváři a políbila ho. ,,Je tu nějak zima, tak asi půjdeme dovnitř, ne?" navrhl Sam s úsměvem, já na to přikývla a dali se oba do smíchu.
Hlavou se mi promítaly myšlenky co byla zač ta žena? A proč zrovna já ji musím porazit? Sice mi to Sam vysvětlil, jenže já nechápala ani slovo. Byla jsem ještě pořád taková ještě neprobraná ze spánku. Neustále jsem zívala a mnula si oči, tak mě Sam uložil do postele a já usnula. Po chvilce se Sam oblékl, přikryl mě peřinou a dal mi pusu na čelo. Otevřel si okno a odskákal domů přes stromy a střechy tak rychle, aniž by ho někdo zahlédl.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama