3. kapitola - Ztracené dvojče

5. prosince 2010 v 13:44 | A-M-Ynka |  Růže zapomnění
Kapitoly

Emma byla mé dvojče, asi o dvě minuty starší. Už jako malá ničila panenky, pak je dávala dohromady, aby se z nich staly příšery. Když jí bylo asi osm, pohádala se, se spolužačkou. Vlastně Emma měla v té záležitosti pravdu, ale Karin, si myslela, že ji má ona a do Emmy se pustila. Bohužel Emma u sebe měla nůž, probodla ji, ale Karin nezemřela, zachránili ji, protože Emma nezasáhla srdce. Když si rodiče uvědomili, co Emma způsobila, nechtěly tomu věřit, přece jen z toho Emma vyšla bez trestu.
Do svých deseti let, vraždila jen, když jí někdo něco provedl, mně se s tím svěřovala, protože ona byla silnější, zabíjela i lidi, kteří ublížili mě. Je pravda, že po její první vraždě byla chytřejší, číhala na oběti a ty pak zabila a zakopala. Nikdy se nepřišlo na pachatele.
Když jí bylo jedenáct, začala vraždit pro zábavu a vraždy si užívala. Trápila je, mučila je a potom teprve zabila. Bylo něco příšerného ji vidět! Když jsem to chtěla jít oznámit, chtěla zabít mě. Mlčela jsem jako hrob.
Jednoho večera udělala chybu, bylo jí třináct. Šla na "lov" jak tomu říkala. Neohlédla se za sebe a já ji neřekla, že kam se chystá, chodí noční hlídka. Začala mučit jednoho bezdomovce, a u toho ji chytla hlídka. Protože dělala na tělech znaky, které dávaly určitý smysl. Dokázali jí všechny vraždy. Lidi se vzbouřili a chtěli pro ni smrt. Ano, zabili ji.
"Vzpomínáš si, že? Tu noc, kdy mě zabili. Ach ti hloupí lidé."
"Ano vzpomínám, ale…"
"Proč vypadám takhle? To je můj trest, ale mně se moje image líbí. Je hrůzostrašná. Mám na těle rány, které jsem způsobovala, zjistila jsem, jak moc to bolí, a po tom mučení a zabíjení toužím ještě mnohem víc, než kdy dřív!"
"Emmo! Posloucháš se, co říkáš?! Jsi Monstrum! Všichni se tě báli, všichni ti chtěli vyjít vstříc, abys je nezabila!"
"Právě proto, to bylo něco. A teď budu ještě horší, jen si tě trochu potrápím. Nebo, nebo bys být mou spojenkyní! Ano, to je nápad! Můžeme být spolu, navždy, jako dřív!"
"Já, ale nechci být tvou loutkou! Chtěla bych být s tebou, ale nechci zabíjet! Jsem jiná než ty!"
"To je ten průšvih! Chceš být ten andělíček strážníček, pomáháš lidem a máš-!"
"Co?"
"To-To-To nemůže být pravda!" rozesmála se a začala brečet. "Nebude to tak lehké, jak jsem si myslela. Takže bude boj. Dobře, já se vrátím, jen-jen si musím něco promyslet. Zatím se měj."
"EMMO!" Už se ten večer nevrátila. Josh se po tomto rozhovoru neprobudil a já usla.
"Emily? Emily, vzbuď se."
"Co se děje?"
"Stalo se tu něco?"
"Co by se mělo dít?"
Josh ukázal na stěnu nade mnou. Byli tam znaky, nakreslené znaky, krví. Znala jsem je moc dobře.
"Emma…" rozbrečela jsem se.
"Emma? Kdo je Emma? A co je tohle?"
"Joshi, měl by si odejít. Pryč ode mě a nikdy se nevracet, řekni to prosím Mikovi, nechci aby se vám něco stalo."
"Co blázníš, Emily. Kdybych od tebe měl odejít, tak bych se musel zabít. Kdo je Emma?"
"Mé dvojče, které bylo popraveno."
"Ta dívka, která zabíjela lidi pro zábavu, která byla zabita ve svých třinácti letech?"
"Ano. Je to mé dvojče. Ta dívka v kapuce, kterou jsem včera viděla je ona. Je to mé vědomí, vidím jí a slyším jí jen já. Tyhle znaky znamenají. "Smrt, Život, Krása, Duše … Srdce, Zapomenutí a Růže."
"Jsou to slova, nic neznamenají."
"Bohužel ano. Je to hádanka. V každém slově je něco ukryto."
"Pověz mi to."
"Podej mi papír a tužku." Podal mi papír a tužku a já si začala v mysli přehrávat jednotlivá slova. "Smrt… Smrt znamená Emma. Je mrtvá, když zabije mne, bude živá, což se pojí s tím, že já jsem pro ní Život. Krása, má zjizvený obličej, takže já znamenám krásu. Duše… mohlo by to znamenat, že její a moje duše jsou nalomeny, když se spojí, bude jedna.
Srdce, znamená lásku, kterou mám. Zapomenutí a Růže?... Jistě, dej mi otázku "Kdy jsem se do tebe zamilovala?"
"Proč?"
"Polož mi jí!"
"Kdy jsi se do mne zamilovala?"
"Před rokem."
"Ne… před rokem už jsme byli spolu."
"Růže zapomnění. Je poslední symbol. Ta růže bude mazat mé vzpomínky, jak si Emma usmyslí. Hýbe se mnou."


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama